+ + +
NÁBOR AFFS>>> Uzavřeno :')

B L O G - N E N Í - A K T I V N Í .
Slouží pouze jako muzeum mých vzpomínek z dětských let :)
Omlouvám se za naivní obsah, ale nemám to srdce blog smazat
ani renovovat, takže veškerý obsah zůstává autentický.
Děkuji za pochopení.

Vaše Hay~

Prosinec 2012

Layout 1.2

31. prosince 2012 v 22:15 | Hidatsenka |  Layouty tohoto blogu

Doba provozu: 31. 12. 2012- 10. 2. 2013
Název: Vocaloid
Téma: Že by Vocaloidi? :'D
Spokojenost: 5/10
K volnému stáhnutí: Taková obludka radši nie :)
Táááákže provizorně takový rychlý lay :3 alespoň nemusíte koukat na tu šerednou zeleň, co tu hnila poslední půlrok :) :D

eh...

31. prosince 2012 v 20:11 | Hidatsenka |  Hlášeníčka

Ano, jak jsem slibovala, jsme zpáááátkýýýýýýý >:DDDDD

Co je tak nového? V noci na dnešek jsem naspala ubohé tři hodinky. A za všechno zase může škola (jak jinak :D) a má lenost (překvapivě ^^;) Přečíst během noci knížku a vypsat čtenářský deník s pouhými dvěma RedBully, to byla jízda :D Na druhou stranu když se někdo fláká a úkol začne dělat až v den uzávěrek, přiznávám- asi si za to můžu sama :D Ale bylo fajn po dlouhé době vidět svítat :D

Konec keců. Jdu pracovat na layoutu a vám...
...Vám, lidičky, přeji vše nejlepší do nového roku. Ať se vám vydaří Silvestr a hlavně ať svá předsevzetí nezrušíte hned do druhého dne :)


Tak mě napadá- dáváte si nějaká předsevzetí do nového roku? A pokud ano, jak zní ta letošní? :)

Kresba psa

27. prosince 2012 v 15:09 | Hidatsenka |  Moje skicy a kresby
Už to jsou jen čtyři dny, které nám zbývají do Nového roku. Čtyři dny. Jak jsem slíbila, až pak začnu blogísek opět spamovat blbostma. Vlastně tímhle článkem taky porušuju to, co jsem řekla, ale nemůžu si pomoct :D

Už je to dlouho, co tu přibyla nějaká realistická kresba tužkou, co? Takový nezvyk C: ...

Tohodle vlkouna jsem kreslila někdy od 01:xx do 04:xx v noci/ráno z 22. na 23. 12. Tyhle noční směny se špatně popisují co se času týče- o důvod víc, prečo kreslit cez den :D
Celkem mě ale tlačil čas. Byl to dárek pro babičku (i když nevím, jestli někoho podobná patlanice potěší, ona si jen hrozně ráda schovávala moje obrázky ._. :D). Stihla jsem to a babi se líbil, to bylo hlavní. To, že jsem ho dělala v noci, jsem před mamkou raději zamlčela. Kterému rodiči se líbí, když jeho dítě v noci nespí a přes den se tváří jak vybitý Deracell? :DD

Papír A4, tužka HB, podle reference.

=w= Haf! :'DDD
Gomenasai ^^

Šťastné a veselé! :)

24. prosince 2012 v 0:44 | Hidatsenka |  Novinky
Zdravím zdravím :)

Jen krátce- konec světa nepřišel, takže blog holte pojede dál. Snad vám to nezkazilo radost :D
Konečně je 24. prosince. Už večer budeme sedět pod křákem a rozbalovat dárečky C: Těšíte se? Mno... to je ale inteligentní otázka, co? :D Kdo by se netěšil? ^^ Víte aspoň ku příkladu, copak dostanete? Kdo už na to přišel? >:DD
A jelikož jsou ty Vánoce, mám tu taky jeden malý dáreček. Mrzí mě, že jsem ho nestihla dokončit včas, ale i tak je to lepší než nic. Vannýsku, Effinko- moc se omlouvám, ale snad to nevadí :) Pokusím se to co nejdřív dokončit :)

WIP- Midwinter midnight
|
V
(bráno zprava doleva)
Juliette (c) Vaninka
Gotyk (c) Effy
Hidatsa (c) Hidatsenka

Tak šťastný a veselý, lidičky, a užijte se Vánoce jak se sluší a patří- neudávit se skeletem z kapra, nepodpálit stromek prskavkami a nejlíp se nestřískat punčem, jen co se maminka otočí :P

P.S. By mě zajímalo, kolik z vás bude 24. odpoledne vysedávat u kompu :P :DDDD

Co dál s blogem?

18. prosince 2012 v 22:36 | Hidatsenka

Zdravím, přátelé :)

Už je to dávno co jsme se viděli naposledy. Někteří mě za to nenávidí, jiní si mého odchodu zatím ani nevšimli :D Každopádně bych nerada, abychom se dožili posledního zimního slunovratu s nějakými resty. Takže bych ráda začala vysvětlením- bez výmluv.

Kam se Hidatsenka vypařila?
Ta osoba, která na blogu psala ještě pár měsíců zpátky o koních Bella Sara a podobných věcech je nenávratně mrtvá. Chci být upřímná, i když mě samotnou to bolí víc, než kohokoli jiného. Důvod, proč jsem na blog nepsala, byl stejný jako u většiny odcházejících blogerů- našla jsem si novou zálibu. A koně to kupodivu nejsou :D
Je to anime.
Vlastně i mangy. Shounen-ai povídky. A další.
Nevím, jestli je to důvod k omlouvání, ale i tak je mi líto starých affs. Je jasné, že vaše blogy už nebudu navštěvovat pravidelně, ani kdybych se rozhodla blog znovu vést. Jsou krásné a přidáváte zajímavé články. Jistě je čas od času ráda okouknu, co je nového, ale těžko by se psaly neustálé komenty k tématice, která vám už nic neříká.

Proč sakra anime?
Čím dál častěji se setkávám se situacemi, kdy lidem v mém okolí nový koníček vadí. Ať už sledování anime nebo záliba v žánru shounen-ai, kde se jedná o vztahy mezi chlapci (dobře, komu to nedá a chce si rýpnout- slůvko gay postačí --"). Jenže už těžko dokáží pochopit něco, k čemu netíhnou. Narozdíl od filmu, anime je kreslené- přesné linky, trefné barvy a precizně vytyčené stíny. Podobným stylem se kreslí i pohádky pro děti- jednak aby je zaujaly, jedna rozšířily fantazii a snadno dítě vtáhly do příběhu. To platí i u anime.
Vždycky jsem bývala člověk, který nenáviděl svůj život. Asi to zní pošetile, ale věřte- myslím to vážně. Realita mi příjde nudná, stereotypní a příliš tvrdá. Když jsme byly menší, řešily jsme to s kamarádkou prostě tak, že jsme si hrály. Hrály jsme si, že jsme někým jiným. Silnějším. Někým, kdo zažívá neustále dobrodružství a dokáže vše, co si zamane. Později jsme se odstěhovali a já podobný příběh našla v knihách. Něco jako druhý život. Ku příkladu, sérii Hraničářova učně jsem žila víc než školní život. Den vypadal tak, že jsem vstala, išla do školy, tam spala, zhltala rychle oběd a doslova běžela domů, abych třísla báglem do kouta, popadla knihu a až do setmění četla. Tak to pokračovalo den co den, dokud knihy nedošly.
I fantazie má však své pomyslné baterie a člověk nedokáže neustále vymýšlet nové a nové obrazy. Jedna kniha začala splývat s druhou. I knihy byly nudné. Pak jsem začala sledovat yaoi. A od té doby... Nechce plácat, že anime je něco, čím žiju, ale... Všechny ty pocity, které nenajdete v realitě- Smích, pláč, vztek, lítost, vzruch... Dobře, většina lidí to zná. No jsou tací, kteří si je musí představit jinou cestou.

Shounen-ai?
Je zvláštní, jak se člověk dostane k podobným věcem. Abych se přiznala, nebýt Vann, dost možná bych k anime tolik netíhla. A přesně dokážu říci, jak se z té nevinné holčičky, co nevěděla co je to pusa, stalo to, čím jsem dnes.
Všechno to začalo kolem března 2012. To už aktivita na blogu polevuje, Hay se zdržuje spíše na skype s Vann a Eff. Tou dobou jsme s Vanny psaly naši vůbec první kolaboraci s názvem Zrcadlo. Byl to příběh dvou spolužáků, typická fantasty, spíš dívčí version. Když jsme si rozdělovaly postavy, chtěla jsem si zkusit, jaké by to bylo snažit se vcítit do role chlapce. A tak jsem si jako knižní character vymyslela Willa. Vann měla Iris. Už jen tenhle popis sám o sobě naznačuje, kam bude děj směřovat.
Když přišlo v příběhu na první pusu a podobné šarádičky, byl páteční večer a já seděla s noutem u babičky v obýváku. Vann zuřila, protože jsem nebyla schopná napsat jedinou kloudnou větu ohledně Willova chování- a vůbec nějaké akce. Chudák tak první pusu a podobné vypisovala skoro sama, ačkoli je mladší :DD To už jsem začala přemýšlet, že něco evidentně nebude v pořádku. V ten den jsem se poprvé zamyslela nad významem dosud směšného označení "romance."
Zhruba o pět měsíců později se Siri na blogu zmínila o zajímavé věci. V její rubrice "zeptej se Bloodpaw" měla otázku něco typu: "Za jakou věc, kterou jsi kdy udělala, se nejvíce stydíš." Odpověděla yaoi. Ve chvíli, kdy jsem to četla, se ozvala pravá dětská zvědavost- ta, co vás kouše do zadku, dokud prostě nezjistíte, co chce. Osudová chyba byla zadat ta čtyři písmena do vyhledávače youtube.com
Vyjela spousta videí, sestříhaných z různých anime. Mezi nimi jsem s pomocí dA zjistila název toho, které mě po grafické stránce zaujalo nejvíc- Junjou Romantic (prostě JR). Přiznám se, že to bylo, je a zůstává jedním z nejlepších shounen-ai, jaké jsem kdy viděla. No a po dokoukání JR bylo další a další... a další...

Manga?
K manze jsem se dostala asi někdy v půlce srpna, kdy jsem odjížděla na tábor do Koryčan. Myslím, že jsem tehdy měla rozkoukané Sekai Ichi Hatsukoi (SIH), ale byl menší problém- odmítaly se mi tam načíst videa.
To je docela velký problém, pokud jste do něčeho zažraní až do morku kostí a pak vám to někdo najednou vezme. Doslova bych to v té době nazvala chronickou závislostí :D A tak jsem holte přistoupila k nouzovému řešení- stáhla si mangy a četla obrázky bez pohybu. Horší bylo, když vám i tak někdo stál za zády. Ještě lepší, když jste v táboře plnýmmalých dětí :DD


Zrovna dnes jsem dokoukala jedno z mála ne-shounen-ai anime- Kuroshitsuji. Nádherný příběh o chlapci, který zaprodal svou duši démonovi výměnou za pomstu. To delirium, jaké se dá cítit na konci každého napínavého dílu, se jen tak něčemu nevyrovná :)
Těžko bych se mohla nazývat otaku nebo yaoistkou. O Japonsku toho zase tolik nevím. Ale snad se někdy naučím aspoň japonštinu přepsanou do latinky nebo se tam ještě líp podívat :)

Tím bych vám chtěla oznámit, že pokud se za dva dny neobrátí magnetické póly země a nezničí nám naše zlaťučké notebooky a další potvorstva, ráda bych blog pomalu rozjela. Možná to bude jeden článek za měsíc, možná jen moje kresby... Ale jel by. Pokud ano, bude zaměřený na anime, mangu, občas shonen-ai, moje kresby (anime, ale i ty školní- bohužel ._. :D) a asi i na některé vocaloidy (Japonská muzika- něco jako zpěváci, jejichž hlasy jsou vygenerovány počítačovým programem, Kagamine twins forever ^^).
Asi je bláhové chtít, aby zde zůstaly spřátelené blogy, byť jen jako občasní navštěvníci. Hodně lidem anime a manga vadí a já to uznávám. Konec konců, s jednou takovou osobou jsme na pokoji na intru :DD Ale byla bych ráda. To se podaří na nový rok.

Takže pokud přežijem, písnu první články někdy na Silvestra- v té době, kdy jsem na to loni začala kašlat :D
Pokud by chtěl kdokoli cokoli říci nebo se na něco zeptat, budu vděčná za komentáře :)

Zatím se mějte,
sayonara! ^^

P.S. A rok klidu od Haidyny je v háji :'DDD

~Haidy