+ + +
NÁBOR AFFS>>> Uzavřeno :')

B L O G - N E N Í - A K T I V N Í .
Slouží pouze jako muzeum mých vzpomínek z dětských let :)
Omlouvám se za naivní obsah, ale nemám to srdce blog smazat
ani renovovat, takže veškerý obsah zůstává autentický.
Děkuji za pochopení.

Vaše Hay~

1. Projekt- Zpěvozemka hřbitovní (Jasoundca)

26. února 2011 v 17:29 | Hidatsenka |  Tear cry
JASOUNDCA (ZPĚVOZEMKA HŘBITOVNÍ)
Tear Cry název: Jasoundcry Laymal
Volný český překlad: Zpěvozemka hřbitovní
Prostředí: Suché, hornaté oblasti
Délka života: 20- 40 let
Populace: Neznámá
Velikost: Výška od 2,2- 2,6 m
Zdroj informací: Zpráva z terénu, info z bájí a deníků Herské knihovny
Výskyt: Jižní Keragon (pohoří)
Skica: Zde

_____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
ZPRÁVA Z TERÉNU:
6. února 2011; Hero, území K
Tak konečně, první projekt, který vám pomůže se přiblížit kouzelným zvířatům Tear Cry. Nebudeme vám ovšem představovat žádné běžné Getleory a Toohasky! Stejně jako v lidském světě, i v TC žijí bájná zvířata, jejiž výskyt zatím není potvrzen. Tato mise má za účel zjistit, zda opravdu žijí Zpěvozemky hřbitovní. Takže se balíme a zítra vyrážíme. Náš tým, který pro vás bude hledat bájné tvory, tvoří Alex, Miki, Mell, naše nová posila Shannon, Colm a já.
7. února 2011; Jižní Keragon, území K
Dorazili jsme na místo. Na Keragonských horách je nepříjemné, že sem nevede žádný potrál a nejde se se přemýstit, takže jsme celý den tlapali po svých. Na místo jsme dorazili až za tmy, takhle zkoumání začne až zítra. Cestou už jsme ale zaslechli jejich zlověstný zpěv. Snad nám nezpívali na pohřeb :D
8. února 2011; Jižní Keragon, území K
Konečně úspěch! Po dlouhém dni plném hledání jsme je našli, Zpěvozemky žijí! Bohužel jsme ale našli jen uhynulého jedince a kolem desítky otisků dospělců, ale i mláďat. Po dalším hledání se nám podařilo najít i pár chlupů, ale jinak jsou jako Filius: Objeví se a během vteřiny zmizí. Vracíme se domů, jedince bereme s sebou. Třídení mise dopadla úspěšně...
_____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
ÚDAJE Z KNIHOVNY:
Poslední píseň
Jasoundcy byly vždy vybíjeny lovci. Lidé totiž věřili v jejich kouzelný "zpěv". Ohlušující, melodicky znějící nářek Zpěvozemek totiž vždy zvěstoval předvečer něčí smrti. Proto si zdejší obyvatelé mysleli, že pokud je vyzabíjí, lidé nebudou umírat. Snaha o jejich vyhubení byla ale marná. Tvorové byli tak silní, že ocelový meč rozkousali jako list nějaké rostliny, a útočníka jedním mířeným kopem do hrudníku usmrtili. Snad i tím si získali přízeň Akeho, boha smrti, který je vzal pod svá křídla. Velmi si je oblíbil, a často si lidé mysleli, že se stali jeho služebníky. To byl však omyl, Zpěvozemky se boha drželi z vlastní dobré vůle, a on je chránil pro jejich vznešenost, eleganci, ale také i pro jejich zákeřnou útočnost na lidi. Proto často bývá tento bůh vykreslován vedle Zpěvozemek.
Když se potká síla a elegance
Symbolem síly se stal díky zadní části kočkovité šelmy (patrvě lva) a předku vznešeného koně. Tyto tvory si oblíbili i bojovníci. Účastnili se mnoha bitev, ve kterých sehráli i důležitou roli. V bojích totiž převládá jejich neskutečná touha zvítězit. Ve volné přírodě jsou klidní a míru milovní i k ostatním zvířatům. Jakmile se ale dostanou do přítomnosti člověka, okamžitě reagují útokem. Jen pár lidem se podařilo tyhle šelmy zkrotit. Ačkoli tělem převládá koňská část, povahově se projevuje spíš temperament lva. Možná i proto se řadí mezi kočkovité šelmy.
Proveď mě sny
Kdyby jste viděli ve snu někdy koně se lvím zadkem, zřejmě byste to připsali na účet vaší nezvedené fantazii a mysleli si, že si to váš mozek jen tak vymyslel. Opak je ale pravdou. Zpěvozemky se občas vloudí do snů lidí, které už někdy viděli. Ve snech pak mohou udělat cokoli. Pokud ho ve snu zraní, bude zraněn i v realu. Pokud ho zabijí, už se nikdy neprobudí. Pokud mu ale dovolí nasednout, mohou mu ukázat část jeho budoucnosti. V tom případě mu ž zůstanou nakloněny, a daný člověk by se mohl pokusit nasednout na ně i ve skutečném životě.
Zrozeni z ohně
Zářící bílé oči, hořící hříva a v žilách horká krev. Tak zní definice Zpěvozemek. V horku se rodí, v popelu zanikají. Samice své mládě porodí do lávy, popela nebo horkého uhlí. Musí být v horku nad 120 C°, jinak by zahynulo. Po dobu 2 měsíců se v ohni vyvíjí jeho horký krevní oběh. Po celé ty dva měsíce je zcela bezbrané, a spoléhá se na ochranu matky. Na konci druhého měsíce života mládě vystoupí z ohně a je připraveno se o sebe starat samo. Už takhle malé mládě dokáže zabít jedním kopem dospělého muže. Ohnivá hříva pak spálí cokoli, k čemu se přiblíží blíže než na 20 cm. Stejně tak, jak se rodí, také zaniká. Starý jedinec ulehne do ohně, a čeká, až příjde ten okamžik. Jeho oči zhasnou, a zhoří na popel, v němž bude další 2 měsíce vyrůstat nějaké mládě hlídané svou matkou.
Legenda o dívce a Zpěvozemce Havraní Tůně
Tato báje je velice dlouhý příběh. Její stručná verze však také potěší. Před pár stovkami let ještě existovalo v Keragonských horách malé jezírko. Tůňka, kam se chodili napájet mýtičtí tvorové. Tůně byla skryta kouzlem hor, aby tvory nikdo nerušil. Jednou se tam ale dostal člověk. Mladí dívka, jménem Jessie, chtěla dojít ze stáda Liver do Hera. Cesta jí připadala dlouhá, a o kouzelných bytostech nevěděla. Proto si to zkrátila přes Keragonskou horu. Když dorazila k jezeru, hrůzou strnula. Před ní stály desítky bájných zvířat, od Zpěvozemek, až po pegasy a jednorožce. Ti nebyli na lidskou přítomnost zvyklí, a dívku chtěli napadnout. Ta však nepoužila svou moc, netasila meč, ba ani utéct se nepokusila. Zvířata cenila zuby, ale ona zůstala stát a věřila, že nejsou krvelační zabijáci. Moudří tvorové byli z tohoto důvěrného gesta ohromeni, a dívku nechali pro její statečnost žít. Strážkyně tamnější kouzelné tůně, bohyně Spyra, věnovala dívce na památku medailon ve tvaru stříbrné Zpěvozemky. Jasoundcy si její odvážný čin zapamatovali, a lidí, jejiž žilách proudila z části i její krev, směli na kouzelné Zpěvozemky nasednou aniž by jim cokoli udělali. Tak to alespoň praví legenda.
Kdo hledá, nenajde
Jejich přirozené zbarvení se různí. Od ohnivě rudé, přes pískovou šeď až po jedince černé jak uhel. Mláďata však bývají černo šedá. Až po půl roce života se projeví jijech první barvy. Za celý život dokáží barvu až 70x, takže každý tvor většinou většinou vyzkouší hodně barev. Tělo jim pokrývají husté, tvrdé štětiny, asi 3 cm dlouhé. Pigmenty, jež určují barvu zvířete, nejsou v kůži, ale na koncích těchto štětin. Jejich kůže je vždy bílá, neboť přes hustou "srst" na ni nedopadá žádné sluneční světlo. Kopyta předních nohou mívají popraskaná, obroušená a někdy i naštípnutá. Drápy na mohutných tmapách zadních nohou jsou vždy připraveny k útoku. Stejně jako u všech kočkovitých šelem se během pár vteřin vytáhnou ven, ostré jako nože. Dlouhé uši jim pomáhají určit, jak rychle se člověk blíží. Jsou tedy dokonale maskovaní. Kromě lidí nemají v přírodě žádné nepřátele.
Mami, to zvíře žere strejdu!
Malé děti v lidském světě se straší čerty a čarodějnicemi, ty v Tear Cry zase Zpěvozemkami. Rodiče dětem vyprávějí o koním lvu, který po setmění chodí po vesnici a sežere každého, koho najde mimo dům. O půlnoci pak měl přijít pro všechny děti, které zlobily, a odnést je do hor Jižního Keragonu. To je ovšem jen dětská povídačka! Zpěvozemky jsou převážně mrchožravci. V minulosti už se vyskytly i případy, kdy jejich stádo vniklo na hřbitov a vykrádalo hroby. To tamnější obyvatele tak rozzuřilo, že mnoho z nich zabili. Akoli to zní bláznivě, tohoto tvora můžete zabít snad jen jediným způsobem: Bodnout ho do srdce ostrým ledovým kůlem. Bojů proti nim se proto často účastnili lidí s vodními nebo ledovými silami. Když ale Zpěvozemka v zápalu boje zabije člověka, leckdy nepohrdne ani čerstvým masem. Ale kdyby měla na výběr mezi pojídáním kořínků, a zabitím člověka pro potravu, bezváhání slupne kořínky, to riziko jí za to nestojí.

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Jestli si tu byl/a, klik!

Klik!!!
Nejsem tady! XD

Komentáře

1 Sandy Sandy | 26. února 2011 v 17:38 | Reagovat

Wow, to je mazácký! Nejvíc mě dostalo "mami, to zvíře žere strejdu!" :D

2 ella,ellaveci ella,ellaveci | Web | 26. února 2011 v 17:41 | Reagovat

[1]: přesně:(je to fakt zajímavý bys mohla napsat knížku  zvířata z Tear Cry

3 Lacrima Horse Lacrima Horse | Web | 26. února 2011 v 19:27 | Reagovat

to jo no :-D když bude seriál tak proč ne knížka že?
jo a nádherný lay!

4 Samira Samira | Web | 26. února 2011 v 19:29 | Reagovat

nemožem z tvojho nového layoutu.. :D je vážne úžasný :D :D

5 Guitarka Guitarka | Web | 26. února 2011 v 19:42 | Reagovat

ješiši, s tim : mami, to zvíře žere strejdu" je jak když sem jakomalaá mamce řekla: koukám se jak pejsci papaj kočičku...xD
jinak super lay!

6 Hidatsenka Hidatsenka | Web | 26. února 2011 v 19:45 | Reagovat

Sami: díky :)
Sandy: taky si myslím xDDD
Ello: to nee, je to jen malá akcička pro blog ;)
Lacri: seriál nebude, nejsou herci, tak nwm :D

7 ellin ellin | 27. února 2011 v 12:34 | Reagovat

Krásný laut a vypadá to zajímavě, jinak pěkná skica.

8 Voidy Voidy | 28. února 2011 v 8:09 | Reagovat

[6]: škoda že nebude ten seroš ár lidí by se našlo ne ???

9 Voidy Voidy | 1. března 2011 v 8:23 | Reagovat

jo a ty vodní schopnosti mě dostali :-?  8-)  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama